Jak jsem si nezalezl na Babách

Pracovní povinnosti mě zavedly minulý týden ke Znojmu a tak jsem si řekl, že se podívám na lezeckou oblast Baby a trochu si zalezu. Prý je tam krásně. Většinou jezdím na služebky sám a sám taky lezu. Buďto bouldruju nebo lezu k prvním kruhům, nebo ještě lépe si to natáhnu se shora a pak lezu jištěné sóla. Taková představa byla i v ten den. Reference ohledně okolní přírody byly více než příznivé.

Po splnění pracovních příležitosti ve Znojmě vyrážím směr Ivančice. V průvodci byla zmínka o vesničce Biskoupky, tak hurá tam. Na Baby se tam sice dá dostat, ale pouze po značce kolem řeky cca 4 km a se dvěmi broděními řekou. To nebylo nic pro mou časovou tíseň. Je fakt, že okolí kolem řeky předčilo mé očekáváni, ale skály to nebyly. Tak šup do auta, pořádně si přečíst průvodčika a hybaj do té správné vesnice.

Tentokrát to byla víska o pár kilometrů dále proti proudu. Po zasvěcených informacích od místních odstavuji auto prý kousek od skal a řeky. No uvidíme. Prý tady někde začíná červená značka, která mě dovede ke skalám. Po asi kilometru a půl nacházím červenou a ta mě zavede až ke skalám. Je to úchvatný pocit stát na samém vrcholu skalních útvarů a mít pod sebou skoro sto metrovou šluchtu až k vodě.

Výhled super, příroda parádní, ale jak se dostanu dolů pod skály, to tady nikde není. Kolem vyhlídky je sice několik prudkých kamenitých sešupů vedoucích někam dolů, ale že by se tamo normálně chodilo, nato to nevypadá. Tudy to asi nepůjde. Slaňák taky žádný, to je pech. No nebudu to napínat, po skoro hodině bloudění a hledání variant se dostávám dolů po normální a skoro sjízdné cestě. Cesta ke skalám pak vede kolem řeky a to hodně blízko. Nedovedu si představit, že tudy půjdu při trochu větším stavu vody.

Přicházím k nějakým skalám, kde mi informační tabulka sděluje, že jsem asi u cíle. Několik silně zvětralých stěn v blízkosti vody nebudí důvěru. Vše ostatní je skryto v „buši“. Koukám se po okolí a snažím se najít alespoň nějaký náznak, že tady chodí horolezci. ( zašlápnutý kousek repky, ztracená karable nebo tak něco ) Kromě staré bundy nějakého houmlesáka a množství vajglů nenacházím vůbec nic. Snad jen tohle na snímku dole. Je to ale známka osídlení člověka HOMO CLIMBERUS ?

Vydávám se po několika vyšlapaných cestách směrem vzhůru do svahu a hle, nacházím prvotní známky činnosti na skalách. Několik svítících boráku mi dává znamení. Jsem tady dobře. Bohužel časový limit vypršel a je třeba se vydat zpět, aniž bych si na ty skály pořádně šáhl. Škoda, někdy jindy.

Pro návrat volím první lépe vypadající stoupání přímo do svahu. Uvidíme, kde mě to vyplivne. Kupodivu velmi blízko mého auta. Kura, horolezci by si měli domluvit nějaké tajné značky, které by je dovedly ke skalám přímo a ne oklikou.

Je tu ale krásně, ještě si tu zajedu.

Aldo