Cervinia – Breithorn – Polux

Původní záměr tohoto výletu byl přechod Matterhornu z Itálie do Švajcu. Odjížděli jsme s předpovědi počasí, která nedávala tomuto cíli velkou šanci. Odjezd byl stanoven na středu odpoledne a předpověď se měnila od naprostého sanšajnu až po trakaře z nebe. Vycházky byly ale podepsané, tak vyrážíme.

Po příjezdu do Červiny nemůžeme pro déšť ani vylézt z auta. Sníh začíná už někde kolem 2500m a šance destat se alespoň na chatu J.A. Carell jsou naprosto mizivé. V kanclu horských vůdců nás mají za voly a že prej bude furt pršet a padat sníh. Od 3000 m hlásí padesát čísel nového sněhu a mrzne. Za takových podmínek to nepřichází v úvahu. Jedině číšník v hospodě na otázku, jak bude zítra, odpovídá bez přemýšlení, že slunečno. No ale věřte mu :o)). Po svačince zalézáme do hotýlku s tím, že ráno je moudřejší večera.

Původní záměr s Hornem je sice pro množství sněhu v tahu, ale náhradní program se vždycky najde. Odjíždíme první lanovkou na Plato Rossa a pelášíme alespoň na Breithorn, než se zkazí počasí. Letos na jaře jsme plánovali skialpový přechod Z Klaine Matterhornu na Monte Rossu, který se nakonec neuskutečnil, tak si to alespoň prohlídnem a přespíme v bivaku Rossi. Zdravotní indispozice ze špatné, teda žádné aklimatizace jednoho z účastníku nás ale zahnala po sestupu z Breithornu do chaty na plato Rossa.

Ráno je počasí opět slunečné a vypadá, že i stabilní a kolega se přez noc dobře vyaklimatizoval, tak vyrážíme směr bivak Rossi a pak se uvidí. Pod Poluxem jsme sice po poledni, ale rozhodujeme se, že to skusíme kam nás to až časově pustí. Měli bychom se vrátit zpět na chatu, bo hned ráno musíme všici domů. Nahoru to celkem odsejpá, ale já to pod řetězy a vrcholovým hřebínkem obracím. Jsem celkem grogy a cesta zpět na chatu je dost táhlá. Kluci ale pokračují na vrchol. Na chatu došmajdám někdy kolem páté a kluci asi za hoďku a půl i s vyrcholem. Jo hold tréning je tréning. Jak říkala moje babička : ” Co nemáš v hlavě, musíš mít v nohách”, no a já to zrovna dneska v nohách neměl. Byl jsem celkem rád, že jsem zpět na chatě. Bajky hold nejsou šlapání po svých.

Ráno smutně sjíždíme první lanovkou dolů do Červiny k autu a Matterhorn na nás shlíží ze sluncem zalité oblohy. Tak trochu se mi zdálo, že se lví hlava potutelně usmívá. Však počkej příště.

Účastníci zájezdu : Aleš, Čipek, Luki a Jirka

Aldo