Malá Fatra po hřebeni.

O víkendu jsme měli sraz z outdoorfora na Malé Fatře, na chatě Pod Suchým. S tím, že se blíže poznáme :o)) a pochodíme po horách. Vzal jsem Barborku a vyrazil v pátek kolem poledne směr Vrátná dolina.

Auto jsme zaparkovali ve Vrátné pod lanovkou a autobusem se přesunuli do Varína. Sluníčko svítilo a byl krásný podzimní den. Po zelené značce jsme došli ještě za sluníčka na chatu Pod Suchým a čekali na ostatní, kteří měli plánovaný doraz na chatu dost pozdě večer.

Mezi devátou a desátou večer se to začalo na chatě sbírat až z toho byla celkem slušně obsazena pařba. Noclehu se zde nakonec dožadovalo podle mě něco kolem 50 – 60 lidí, kteří chtěli druhý den vyrazit na hřeben. Ta představa, že to všechno bude chtít spát v bufetu Pod Chlebom, byla celkem zábavná.

Ráno zaťukal na okno déšť a mlha, až to vypadalo, že to s Barborkou vzdáme. Představa 5 ti hodin chůze v dešti, větru a bahně nebyla zrovna veselá. V devět ale přestalo pršet, tak jsme vyrazili. Šel s námi jeden kluk se stejně starým synem, jako Barborka, tak to bylo alespoň trochu motivační, teda hlavně pro dceru.

Než jsme vyšli na sjezdovku nad chatou stejně začalo znovu pršet a foukat vítr. Na vrchol Suchého to Barborce trochu vázlo, bo je to celkem prudké stoupání. Na hřebenu už to ale zase šlo. Hřeben se houpe a stoupání není tak dramatické a hned po něm následuje zase klesání atd. atd.

Na Bílých Skalách za Suchým nás zastihl prudký vítr a déšť se na chvíli změnil v ledové krupky. Naštěstí to za rychle přešlo a celý zbytek Fatranského hřebene až na Smilovské sedlo byla jen mlha. Podcenil jsem trochu počasí a nevzal Barči rukavice. Naštěstí náhradní fusekle splnily svou funkci dokonale a ručičky dcery byly v relativním teple.

Mlha se na konci cesty sem tam roztrhla, na Velkém Kriváni byla tak hustá, že by se dala krájet, ale jakmile jsme slezli dolu do sedla, chára se roztrhla a až do večera bylo azuro.

Představa přeplněného bufetu Pod Chlebem se naplnila do posledního detailu. Do chaty postupně dorazili všichni ze Suchého plus další z druhé strany hřebene. Chatař to večer spočítal na cca 80 nocležníků. Bufet prostě praskal ve švech.

Naše skupinka druhý den ještě pokračovala dále po hřebeni, ale my s Barborkou jsme museli jet brzy domů. Tak ještě jednou nahoru na Velký Kriváň, bo včera nebylo nic vidět a pak za odměnu lanovkou dolů k autu. Ještě vyfotit s medvědem a hurá domu.

Příště si dáme hřeben Malé Fatry celý a za dobré viditelnosti, abychom z toho něco měli.

Aldo