Skialp Brnčalka

Konečně dovolilo moje od Listopadu nefunkční koleno nějakou aktivitu a tak jsem vyrazil do Tater na Brnčalku trochu protáhnout zlenivělé kosti a klouby.
Páteční ráno bylo jako vymalované a tak hyje do žlabů

Jako první se jde do poslední štrbiny. Je to ve stínu a je to “bezpečné” Všude pere slunko, tak to alespoň nebude měké a nespadne to.

Tam ta tečka dole, to je Tuso

Pak jsem se ještě solo profrézoval kupami sypkého sněhu na Baranie sedlo, bo se nikomu nechtělo a užil si bezedného prašanku.

V sobotu už to tak pěkné nebylo, tak jsme vyrazili s Miškom, Kačou a Blafem do Žluté doliny. Cosi sjeli a protrampovali až na Zadné Meďodoly na Kopské sedlo.

Blaf a jeho dveře od záchodu :o))

Astrozy a Kačka nacvičujou při sjezdu s Kopského sedla odskakované skialpové oblouky :o))

Tak bylo to fajn. Příště to snad nebude trvat rok jako letos.

Poděkování patři Pavlovi Procházkovi alias Pavprochovi za to že to celé zorganizoval a Pavlovi Petrošovi, že mě tam odvezl a zase přivezl.

Aleš