
Vánoční Vídeň – podařený grupáč
12.12.2007
Tatry s rodinkou
27.8.2008Jelikož mám koleno nějaké chrobalivé a chození mi nedělá takový problém jako lyžování, tak jsem se nechal zlákat na retro akci přechodu Beskyd s bivakem na Smrku. V rámci tréninku do vysokých hor je to celkem záslužný počin.
Pod širákem v zimě jsem už dlouho nespal, tak proč to nezkusit. Zabalil jsem si svou letní spací výbavu, pro jistotu jsem ji zdvojil a vyrazil vstříc novému dávno již zapomenutému dobrodružství. Naposledy jsem spal v zimních podmínkách venku bez stanu někdy před 20 ti lety na Kavkaze, od té doby ani ťuk. Ne, že by nebyla příležitost, ale spíše programově si vybírám na nocleh raději chaty.
Jako spací potřebu jsem zvolil svůj zánovní lehký, ale opravdu lehký útočný péřový spacák (800g) který sebou tahám do hor pro případ nouze a strčil ho do starého silonového dekového spacáku, v domnění, že vrstvení bude fungovat. :o)))
V sobotu ráno jsme vyrazili z Kunčic pod Ondřejníkem směr Stolová, Kněhyně na Smrk, že tam někde přespíme. Sněhu bylo málo, tak se šlo celkem svižně. Na Smrku ale už začínalo jít do tuhého. Večer se blížil a na hřebenech se proháněla vichřice. Meteorologové slibovali i nějaké spadlé stromy. Sešli jsme do sedla a vykopali si v závětří svahu cesty takový pseudozáhrab.
Večer a noc byla celkem klidná. Po nezbytném vaření čaje a TPSF jsme se odebrali na kutě, bo nám došel plyn. :o(((. Zalezl jsem do svých spacáků, přikryl se tropikem ze starého stanu a očekával co bude. No, nakonec jsem usnul a vzbudil se nějaký ztuhlý někdy kolem páté ráno. Za nastalého sněžení jsme vydrželi zachumláni v postýlkách asi do půl osmé. Nikdy bych nevěřil, jak je nepříjemné vyhrabat se ze spacáku a obléct se za hustého sněžení.
Vařit nebylo co, tak jsme honem „pelášili“ co noha nohu mine dolů na hráz a po žluté na Lysou do hospody.
Musím konstatovat, že to byla velmi zajímavá zkušenost hodná opakování. Chaty v horách jsou přece jenom luxus na který si turistovo tělo rychle zvykne, proto je nutné si připomenout, že jsou i jiné situace a naučit se je zvládat.
Nutností je ale dopilovat techniku a výbavu. Jo, to jsou holt ty zkušenosti
Aleš
1 Comment
Pěkná akce, něco podobného jsem taky jednou podnikl, ale v péřovém spacáku bez žďáráku a opakovat bych to nechtěl 🙂